Poznámka tvůrčí skupiny Horák-Kalaf v rámci přípravného semináře před návštěvou opery Carmen

Poklidný život mezinárodní muzikologické komunity prozářil jako meteor šokující objev utajené korespondence mezi Bizetem a dvojicí libretistů Meilhacem a Halévym. V ostré výměně názorů oba libretisté rozmlouvali – až bohužel i rozmluvili geniálnímu skladateli změnu názvu opery Carmen.

Georges Bizet prosazoval název zcela jiný, totiž ENTRE LES CUISSES (ántr le kuis), česky přeloženo MEZI STEHNY. Oponenti ho nejprve podezírali, že se chce vymanit ze stínu slavné předlohy – novely Carmen slavného Prospera Meriméa. Na přetřes přišly dokonce nechutné souvislosti s manželkou Napoleona III. Eugénií, se kterou údajně Merimée udržoval poměr. Tyto domněnky Bizet rázně uťal stručnou poznámkou: „Jen ten, kdo něco ví o práci dělnic tabákové továrny, může pochopit můj záměr.“ Libretisté tedy přidali další argument: hrozili, že opera s přinejmenším nezvyklým názvem Mezi stehny propadne. Bizet se nakonec nátlaku podvolil. A tak můžeme jen spekulovat, jak velký by byl či nebyl propadák premiéry 3. března 1875 s pozměněným titulem. Nešťastnému hudebnímu géniovi možná unikl kýžený triumf. Nezapomínejme totiž, že přiléhavější nápis na plakátech mohl přilákat méně snobské publikum, než které se nakonec, jak známo, sešlo. S nápadem změnit název Carmen se Bizet svěřil kromě zmíněných libretistů už jen svému příteli Augustu Rodinovi. Kresba, která vzápětí vznikla, jen dokazuje, že slavného sochaře záležitost náležitě inspirovala…

Auguste Rodin (1840-1917)
Femme nue, une main entre les cuisses dite Naissance de Vénus

Návštěvníci Sevilly ve Španělsku nevynechají obrovský neoklasicistický objekt tabákové továrny, dnes součást sevillské univerzity, ve kterém kdysi pracovalo až deset tisíc převážně dělnic. Objekt měl dokonce vlastní věznici a mateřskou školu. Dochovaly se i záznamy o nezaměnitelném aróma továrních prostor. S tabákem se tu mísilo ledacos. Je například známo, že cigára různých rozměrů balily dělnice mezi stehny. A právě fakt, že mezi baličkami cigár nacházíme Carmen, motivoval geniálního Bizeta nejen k výstižnějšímu názvu opery, ale i k eroticky vypjatému hudebnímu výrazivu. Intuitivně odhalil to, k čemu se až v našem století dopracoval tým odborníků pracovního lékařství a sexuologie.

Ano, podle posledních poznatků byla Carmen, jako mnoho jejích družek, postižena nemocí z povolání – obsedantní interfemorální polyfriktózou. Právě úmorné balení rozmanitých druhů cigár od tenkých po objemné mezi stehny přivodilo neukojitelnou touhu, dnes bychom možná také řekli nutkání „balit“ stále nové, rozmanité partnery. Než Carmen sbalila chudáka dona Josého a začala si s poručíkem Zunigou, prošla jejím intimním životem armáda druhotných obětí tabáčnické choroby z povolání. Toreador Escamilio by pak určitě nebyl posledním cigárem Carmeniny pohnuté životní pouti, kdyby ji neukončilo ostří nože.

Co dodat. Jak smutný příběh a jak krásná hudba!