Kdo z vás snad lkal nad tím, že do sezóny operních prožitků dosud zbývá mnoho úplňků, může nyní potěšit svou mysl! Pravda, zatímco do obvyklých zpěvoherních radovánek vskutku zůstávají celé měsíce, vaši staří dobří známí Wolfi a Chrudie se rozhodli přetavit své tvůrčí síly a ukout pro vás (a pro sebe) operní hostinu přímo na míru!
Ano, doby, kdy jsme se museli spoléhat na dramaturgickou vynalézavost a odvahu druhých, jsou již tytam! Nyní jsme pořadateli zpěvoherních orgií my sami! Řečeno společně s králem Vladislavem ze Smetanova Dalibora „Krásný to cíl!“ A s odkazem na pocity a prožitky, které nás při přípravě večera provázejí, ještě můžeme spolu s dalšími postavami téhož díla dodat: „… a ňadra se dmou!“ Jak by ne!
Hovoříme tedy o společenském galavečeru Univerzity Hradec Králové, k němuž již nepochybně všichni třímáte pozvánku v rozechvělých rukou. Přátelé, kolik jen bezesných večerů a nocí, kolik impulsů označujících uplynutí tarifního pásma mobilního telefonního operátora, ano, ba kolik sklenek padlo na oltář úspěchu večera! Snad jen namátkou – akvizice pozounistů, vydražení autografů, naléhání na umělce, kolik logistických operací nutných k transferu účinkujících na místa zkoušek a kolik směn Borodinů za Dvořáky a Gounodů za Händely… Oba jsme si kolikrát spolu s Verdiho Aidou povzdechli: „Ó, vlasti, tolik po mě žádáš!“ Avšak stačilo jen pomyslit na vás, naši operní družinu, a nová síla nás hnala opět dál a dál, jak Jůnoše ku Praze v Braniborech v Čechách.
Nepochybujeme, že se opět v pospolitosti sejdeme a prožijeme spolu oslavu umění! Máme pro vás dva vskutku exkluzívní umělce. Křehkou lyrickou sopranistku a mužného barytonistu… Typologie hlasů přímo vymezuje i role a scény, z nichž můžeme vybírat. To nebudou prvoplánově zamilované páry, ani vypočítavé potvory, leč protřelé služtičky a štkající či v srdéčku plesající dívčiny unikající nástrahám bezohledných svůdníků, úskočných manipulátorů, a také tyranii otců, či ženy vedené rozvážnými muži a mysliteli.
Jak však vše zvládnout bez přípravy? Svého druhu nový sociologický experiment, viďte! Mám však pro vás dobré zvěsti. Budu vám stále nablízku a v pravidelných intervalech se budu vracet na jeviště, abych všechen svůj lid v (žel!) časově ohraničených úsecích rychle zasvětil. Navíc, herecký projev obou sólistů vás povede do říše hudby přímou cestou. Smím alespoň napovědět?
Hned několikrát se ocitneme ve Španělsku. V Seville se řádně namydlíme, navštíví nás kamenný host, povzdechneme si nad tím, jak jsou ženy stejné, jde-li o mazanost vůči mužům, se zřejmými úmysly budeme svádět sopranistku k návštěvě zahradního altánu, budeme se topit v proudech vína a chystat bujarý večírek. V české části večera budeme zpytovat životní hodnoty a hledat cesty ke štěstí, abychom konečně zjistili, kam vede východ slepý v staré duté sklepy a co myslel zlatým pokladem jeden zesnulý benediktin, budeme se radovati společně s lesním ptactvem z rozluštění sporu venkovského páru o význam předmanželského sexu, budeme se obávati vyřknout ortel Perunův, aneb přijmout odpovědnost z vedoucí funkce, a konečně se po dlouhém vyhnanství navrátíme do staré vlasti, s níž nás po léta dlouhá pojila jen česká píseň, kterou jsme si z hloubi duše zapěli. Úlevu najdeme jedině ve …?
Nebyl bych to já a Chrudie by mě jistě právem plísnil, pokud bych vám nenabídl alespoň malou ochutnávku. Nuže potěšme se úchvatným výkonem naší sopranistky v barokní opeře G.F. Händela Rinaldo jako Almirenou, která chce pláčem vykoupit svůj žal! Krása tělesná a ladnost pohybů při interpretaci dobové inscenační podoby se zde snoubí s nádherným hlasem:
A něco na odlehčení k barytonové kategorii? Ač o hlasovou polohu níže, chopil se kdysi skvostný basista Karel Kalaš podání hned dvou rolí z oper, do nichž také zavítáme. Jako Mistr Bílek ve vám známém filmu Kulový blesk dokonale podal, tedy s nadsázkou shodil, dva party. Jeden večer opravdu uslyšíme a druhý nám poslouží k představení hlavního hrdiny, který bude zpívat…. Inu, prostopášník dosud nepotrestaný, opera oper, které bylo právě včera 225 let!