Drazí přátelé zpěvohry, naši milí operní družiníci!

Ani se nechce věřit, že již uplynulo osm měsíců od okamžiku, kdy se pod údery Kalinova krumpáče rozletěly kachle pece ve světnici u Malinů a náš oblíbený barytonista, loňský jubilant, s poněkud othellovsky umouněným obličejem prohlédl skrz zvířený prach a saze a spatřil, poznal a k sobě připustil svou dávnou lásku Rózu. Tóny povedeného představení Tajemství jistě mnohého z nás ve vzpomínce dlouho provázely či ještě lépe – provázejí doposud. Celý příspěvek →

Rok života naší družiny neperiodizují ani tak pravidelná střídání jara, léta, podzimu a zimy, nýbrž jedině a pouze údobí očekávání hudební žatvy, zrání zvolené matérie a zlomový večer jejího provedení a konzumace, který s posledním tónem přejde do delší lhůty vstřebávání dojmů a sbírání sil k dalšímu posluchačskému vzepětí.

A právě v tyto dny vstupujeme do času procitání, který nás staví před úkol zvolit sobě dílo, které nás po uměleckém půstu opět nasytí. Díky spojení s ústředím festivalu Smetanova Litomyšl je náš řídící štáb již po několik sezón zpraven o hlavních klenotech programu letošního ročníku. Neváháme!

Celý příspěvek →

Časový souběh naší přípravy se 150. výročím zrození tohoto díla, jakož i s ostravským novým nastudováním, které je mládo sotva jedinký den, a s jubileem vpádu Bramburků v roce 1866 nám báječně hraje do not. Tento nevšední událostní souzvuk nás přímo vybízí, abychom společně přispěli k rehabilitaci tohoto neprávem opomíjeného výtvoru, jenž je sice nejméně hranou zpěvohrou litomyšlského Mistra, avšak který tím spíše nabízí příležitosti k objevům. A vskutku! Žádné obehrané Violetty, žádné falešně začmouzené Aidy, toto bude příběh tří rázovitých českých děvčat – nezkrotných vlastenek, co to umějí nejen báječně rozbalit na lesní mýtině ve volné disciplíně s kruhy a kužely…! Jen počkejte! Režie nás vskutku šetřit nebude. A partitura sama bude pro mnohé naprostá terra incognita.

Celý příspěvek →

Nejprve to bylo wagnerovské jaro a léto, které vyvrcholilo mj. experimentem ČRo 3 – Vltava s non-stop poslechem Mistrova operního cyklu Prsten Nibelungův, který začal po sedmé hodině ráno a končil druhého dne krátce po půlnoci. Ano, i já ve Vlkově jsem se pokusil. Vstal jsem na své zvyklosti poměrně brzy, ale to se již přízemím beztak hezkých pár chvil valil veletok Rýna. Hrdiny gigantického příběhu jsem nerad opouštěl večer cestou na letiště ve chvíli, kdy nebojácný Siegfried následuje hlas lesního opeřence ke skále s hibernující Brunnhildou… A kolik hudby pořád ještě zbývalo… Nicméně Richardu Wagnerovi jsme věnovali řadu předchozích výročí a zítra přeci slaví někdo úplně jiný!

Přátelé, vzpomeňme na génia Giuseppe Verdiho, jemuž zítra bude rovných 200 let! Celý příspěvek →

Dnes je to právě 200 let od narození génia hudby Richarda Wagnera.

Oslavme jeho dílo krátkou ukázkou – ano, opravdu bude krátká, slibuji. Pochopíte z ní, co to značí být hrdinným wagnerovským tenorem. Siegmund právě dováděl se Sieglindou a sděluje jí, kdo je, tedy její bratr. Krev Wälsungů dojde dalšího rozmnožení! Sestra a nevěsta v jednom, děti Wotanovy. Stačí vyprostit meč Notung vrostlý do staletého kmene! Je to mystické a extatické, ta energie by vydala za dva Temelíny! A nebojte se to pěkně zesílit!

Siegnumd heiss ich und Siegmund bin ich!

Užijte si to! Vivat Wagner!

Před několika týdny jsme spolu s posledními řádky Hlasatele opustili Wotanovu dceru Brunhildu hybernující na vysoké skále obklopené studeným ohněm. A ačkoliv do jejího procitnutí v opeře uplyne pouhý den, v reálu pak dobrých let dvacet, my, věrní čtenáři operního oběžníku, jsme si dopřáli pauzu hnedle tří týdnů. Jednak jsem byl vázán jistými publikačními závazky, které byly Brunhildě, Schwertleitě i Helmwige jistě šumák, nicméně chtěl jsem vám rovněž a především dopřát trochu toho oddychu po zatěžkávací poslechové zkoušce v podobě vydatné dávky těžkých not partitury Zlata Rýna a Valkýry. Již jste vše strávili? Pak nepochybně lačníte po dalším vyprávění o osudech hrdinů i zlosynů slavné wagnerovské tetralogie. Nabízím vám je s odkazem na blížící se 200. wagnerovské výročí právě nyní v novém vydání Hlasatele. Ho jo to ho! Celý příspěvek →

Také si říkáte, co že se to stalo s naším drahým pravidelným občasníkem, který v nás v předfestivalovém údobí rozdmýchával esteticko-emoční žízeň po libých tónech a krásných hlasech? Kde jen mešká? Kdo v našich duších rozvibruje struny očekávání, které by se v následném plném souzvuku rozezněly v onen výjimečný večer na litomyšlském nádvoří, když ne Hlasatel?

Ano, se zpožděním, přátelé, k vám nyní přicházím s vydáním operního Hlasatele, avšak v šíři a mohutnosti evropského veletoku. První díl letošního ročníku bych rád zasvětil připomínce dvoustého výročí narození velikána operní mytologie Richarda Wagnera. Jsem ještě zcela vnořen do prožitků z provedení několika jeho oper, které jsem v poslední době vyslechl, že zkrátka musím proniknout na vaše obrazovky a do vašich domovů, abych vás vybídl k obrácení pozornosti k břehům Rýna! Celý příspěvek →

Jeden se ani nestačí divit, jak kolem nás čas rychle pílí! Opět se před námi rozprostírá bohatý svět zpěvohry, který pravidelně poznáváme při litomyšlských večerech.

Letošní rok je ve znamení několika výročí, která se nám však – div divoucí – v programu festivalu promítají jen částečně. Písmena V a W mohou nést různé významy, vždy se však jedná o znamení s absolutním významem, ba mnohdy téměř fatálním. Od světového koncernu, přes velikána s bílou hřívou, historika starších dějin toho času dlícího na Trutnovsku, pochopitelně až po svět hudební. V roce 2013 si připomínáme kulaté výročí dvou set let okamžiku, kdy Lipsko polekal temný pláč – připomínající vytí smečky psů – ohlašující narození titána germánské novomytologie Ríši Koláře, a současně vzpomínáme dvou set let od chvíle, kdy se ve slunném Bussetu rozlehl líbivě melodický vzlykot malého velikána Pepíka Zeleného. Kolik podobností, kolik rozdílů! Celý příspěvek →

Kdo z vás snad lkal nad tím, že do sezóny operních prožitků dosud zbývá mnoho úplňků, může nyní potěšit svou mysl! Pravda, zatímco do obvyklých zpěvoherních radovánek vskutku zůstávají celé měsíce, vaši staří dobří známí Wolfi a Chrudie se rozhodli přetavit své tvůrčí síly a ukout pro vás (a pro sebe) operní hostinu přímo na míru! Celý příspěvek →

Jen si spolu se mnou povězte ta slova: Smetana, Litomyšl, hudba a vůně červnových květů lip v zámeckém parku! To jsou vodítka vymezující naši mentální mapu kulturněhistorického prostoru, kde jsme doma! Také se tak těšíte, až nám na vršku u obce Tržek z dálky zasvítí ztepilé věže litomyšlské a bude nás v zeleni příměstských luk vítat bělostné krajkoví vysokých zámeckých štítů s renesančně optimistickými sgrafity? Až mineme názvem milý hotel Dalibor, který nám připomene rekovné jméno z titulu jedné z nejdražších zpěvoher? A co teprve, až se naše radost doširoka rozkročí po volných terasách klášterních zahrad, kde si podává ruce paměť středověkých řeholníků uchovaná ve vznešené zdi štíhlé lodi gotického chrámu s post-barokně obrozeneckým duchem litomyšlských měšťanů dob filosofské historie doplněné současným zoubkovským přitakáním výzvě ke stálé tvorbě a činění, která zkrátka z kouzla místa stále prýští! Pak budeme doma! V naší Litomyšli!

Celý příspěvek →